Jak je rok dlouhý | 2017

Ačkoliv se snažím veškerou svou pozornost věnovat psaní tohoto článku, neodpouštím si samovolné pokyvování hlavou, třebaže mě děsně bolí za krkem. Němě si prozpěvuji a prsty mi po klávesnici běhají zcela samy do rytmu Come Alive z nového muzikálu The Greatest Showman, který jsem sice ještě neměla možnost vidět, ale který naprosto miluji. A proč taky nedat prostor troše radosti - těším se z toho, že tímto článkem za sebou uzavřu svůj knižní rok a půjdu vstříc novým knižním příběhům.
Jak je rok dlouhý... z každého měsíce jsem vybrala jednu knihu, která se mi nejvíce líbila, zaujala. Měli jste s některou z nich letos tu čest také?

Myslím, že se nenajde příliš mnoho jedinců, kteří by neslyšeli o Zaklínači - ať už o jeho knižní, nebo herní podobě. Tuším, že jsem kolem této série v knihovně chodila jako pes kolem horké kaše, než jsem přeci jen jeden výtisk popadla a odnesla domů. Nebudu lhát, když napíšu, že to byla láska na první přečtení. Nikdy - opravdu nikdy - nepřestanu obdivovat autory fantasy literatury. Nepřestanu obdivovat jejich schopnost svět vytvořit a předat ho dál čtenářům. Vím, nepíšu to na tomto blogu poprvé a jistě ani naposledy, ale já tyto smyšlené světy jednoduše miluji a nedám na ně dopustit. 

Meč osudu jsem si nadělila k Vánocům minulý rok a hned jsem s ním začala rok nový.Víte, Sapkowského bez delšího přemýšlení zařazuji mezi své nejoblíbenější autory. Jeho knihy miluji pro spoustu věci, ale jednou a velmi podstatnou (alespoň pro mě) je jeho schopnost postavy a rasy odlišovat. Nemyslím ale vzhledově ani povahově. Ve fantasy literatuře, a literatuře obecně, se moc nesetkávám s tím, aby autor odděloval typ mluvy. A když už ano, není to tak moc viditelné. S tímto jsem se jistě ještě nikde nesvěřila, ale miluji nevhodnou a vulgární mluvu trpaslíků!

„Meč osudu má dvě ostří. Jedním jsi ty."

Knižní výzvy 2018

Prosinec se tak docela nevyvedl podle mých představ.
Totiž, mé představy byly mnohem produktivnější, než já. Ale to se stává, když máte sklony k prokrastinaci. Nejvíc mě mrzí, že do konce roku už nestihnu dočíst svých vysněných 60 knih, neboť jsem se během svátečního shonu sekla na sté straně knihy a zatím jsem se dál nedostala. Doufala jsem, že bych mohla vydat článek o dvanácti nejlepších knihách v roce, nebo něco z mé umělecké tvorby - mám opět spoustu malých skic. Podtrženo a sečteno, prosinec byl bez příspěvků.

Sice jsem se v roce 2017 žádné podobné výzvy neúčastnila a hrála jsem sama na sebe, pro nastávající rok jsem se rozhodla k této Knižní výzvě od Ells vrátit. Cílem si dávám 50 knih. Co se ale čtení týče, chtěla bych být v roce 2018 mnohem akčnější. Psát více recenzí. Více psát obecně. Více se zaměřovat na svůj bookstagram (protože ta komunita je opravdu bezvadná!). Chtěla bych přečíst více knih o rozsahu stran 800 + a pouze pro tyto knihy vyčlenit letní prázdniny (to neplatí pro ACOWAR!). V podstatě tento článek beru i jako takový způsob předsevzetí a tentokrát bych si ho ráda i vyplnila.

Abych docílila větší pozornosti, kterou bych chtěla věnovat svému bookstagramu, rozhodla jsem se zapojit hned do dvou knižních výzev.

Tou druhou je výzva od @anisinspiration, která se mi na první pohled moc zalíbila a bez většího přemýšlení jsem se rozhodla také zúčastnit. Je to rozhodně pěkný a zajímavý nápad, úkoly jsou skvělé a já doufám, že mě konečně přinutí přečíst si Harryho Pottera v angličtině. Čím více lidí se zapojí, tím více to autorku jistě potěší. Řekla bych, že je to ideální i pro lidi, kteří na čtení nemají moc toho času a kteří by rádi přečetli měsíčně alespoň jednu knihu.

Uf. Řekla bych, že jsem vypotila vše, co jsem prostřednictvím tohoto článku chtěla předat. Snad už bych jen popřála mnoho zdaru do Nového roku a mnoho přečtených knih, spoustu úspěchů a vše kolem, co se hodí.

» KNIŽNÍ VÝZVY 2018 «