Dobrou zprávou je, že se začínající školou nemám tolik času na kreslení lidí - nebo jsem večer už tak unavená, že se mi ani nechce. O to víc se nicméně bojím, jestli to nebude vypadat jako na počátku, až se rozhodnu si opět dalšího člověka nakreslit. Pro dobro svého skicáku doufám, že ne.
Poslední tři články byly, nebo se nějak týkaly, mé aktuální závislosti - totiž Fantoma opery. Nepřestávám to milovat a nepřestávám platonicky milovat ani herce, jejichž hlasy mi většinu dne hrají do sluchátek a kouzlí úsměvy na tváři. Jistě si dokážete představit ten blažený úsměv, když jsem si začátkem týdne odnášela z malé prodejny CD a DVD u nás ve městě své vlastní album The Phantom of the Opera at the Royal Albert Hall. Div jsem neskákala radostí, protože album jsem si objednávala už někdy koncem prázdnin, ale měli podle milého prodavače, který si mě pamatuje už skrze koupě alb od Muse, volno, přišlo tedy až teď. Začátkem října mám svátek a jsem plně rozhodnuta si ho osladit další objednávkou, totiž Love Never Dies, méně povedeného pokračování Fantoma ale s neméně úžasnými skladbami. A abych té radosti neměla málo, od příštího roku se Fantom opery znovu začne hrát i u nás!
Poslední radost (ačkoliv mě ani nenapadlo na to pomyslet) mi mírně pokazila kamarádka tak, až jsem se musela upřímně zasmát. Totiž na zprávu o Fantomovi v Českých divadlech zareagovala větou: Víš, že tam nebude tvá láska, že? Co si ale budeme namlouvat, vidět Ramina Karimloo naživo, můžu s klidem umřít. Kresba tohoto talentovaného herce a zpěváka vznikla přesně 31. 9., nějak jsem se ale neměla k tomu ji sem dát dřív. A to se mi upřímně líbí, ale hlavně pro mě byla celkem výzvou. Na černý papír jsem kreslila snad jen jednou a to portrét busty na talentové zkoušky. Sama bych si to nevybrala, ale když jsem tehdy požádala mého učitele na ZUŠce, aby mi s přípravou na talentovky pomohl, prostě přede mě dal černý papír a bílou pastelku a na mé zamračené pohledy vůbec nebral ohled.
Kreslit Ramina bílou na černou mě ale neskutečně bavilo, třebaže jsem se bála, abych neudělala stejnou chybu jako jednou u zátiší, také v ZUŠ, kdy jsem tou bílou místo světel vyznačovala stíny. Nakonec se tak nestalo a vzniklo cosi, co se mi líbí.
 |
| Možná jen ta kytara by mohla mít přesnější tvar... |
Takovým malým bonusem do článku je po delší době další z mých digitálních kreseb. Napadlo mě to jednou, během hodiny po tom, co jsme o přestávce se spolužačkou projížděly pinterest a smály se nad vtipnými fotkami z Fantoma, různě upravenými nebo jen doplněnými o texty, které naprosto vystihovaly výrazy herců na fotkách. A taky to vzniklo z toho, že sama pro sebe nemůžu nikde sehnat masku Fantoma (jednu jsem si sama vytvořila, ale vypadá příšerně), tak jsem ji nakreslila alespoň mé milované Shetlandy (
Žádné komentáře:
Okomentovat