středa 7. listopadu 2018

Hudba jako nástroj pro ignoraci lidstva | podzimní playlist

Když jsem se prostřednictvím otázek na instastories ptala, jaký typ článků byste uvítali, jednou z odpovědí byla hudba. Nebudu lhát, když napíšu, že jsem nad tím již dříve neuvažovala, nicméně jsem si nemyslela, že by někoho mohlo zajímat, co mi hraje dennodenně ve sluchátkách. Vždyť není dne, kdy bych je v uších neměla alespoň na pár krátkých minut. 
Přiznávám, že můj nynější playlist je poněkud jednotvárný - jsem melancholik (z menší části ale i flegmatik), za okny je melancholické počasí a mou podzimní, jaksi neutrální až posmutnělou, náladu podněcují melancholické písničky. Tolik melancholie v jedné vetě! Mám však i své světlé chvilky, kdy mi hraje něco jiného... však o tom už ve zbytku.

Instantní smutnění - takto v poslední době popisuji svého milovaného písničkáře Passengera. Nic vám ten název neříká? Jen si vzpomeňte na píseň Let Her Go, která neustále hraje na diskotékách kdykoliv, když se řekne ploužák. Je neskutečná škoda, že spousta lidí z mého okolí, znají právě jen tuto písničku. Vždyť cokoliv co napíše a nazpívá je nádherně procítěné, jeho hra se slovy je neskutečná a co vám budu povídat, Mike je prostě člověk, jehož písně mi promlouvají do duše a mnohdy, když ho poslouchám, nejsem schopná ničeho víc, než se dívat z okna a poslouchat. Opravdu poslouchat a prociťovat všechno s ním.

What's left to say when every words been spoken?
What's left to see when our eyes won't open?
What's left to do when we've lost all hope and
What's left to break when our hearts are broken?

Jen si všímejte jeho pohledů, jeho hlasu, textu a jednoduše všeho. Tato písnička - tohle video - mě nepřestává dostávat do kolen. Krásné. Procítěné. Hluboké. Nádherné. Jedna z mých oblíbených písní od něj.

 

K tomuto světoznámému tenoru vedla podivná cesta. Tedy takto - nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla poslouchat operního pěvce. Tento můj postoj samozřejmě změnily muzikály, které vlastně též byly součástí cesty k němu. Začalo to přes Les Misérables, přes dva herce z tohoto muzikálu, kteří spolu vydali album s písní The Prayer, kterou jsem si v ne právě šťastnou chvíli vyhledala v originálu právě od Andrea Bocelliho. Její neustávající poslech mi pomohl se popasovat se stresem, dala mi sílu doufat, že se těm dvěma vrátí rozum. Ale co budu povídat o tomto! Ten hlas. Ta italština! Tohle je hlas, který pohladí po duši.

La forza che ci dia 
We ask that life be kind 
È il desiderio che 
And watch us from above 
Ognuno trovi amor 
We hope each soul will find 
Intorno e dentro a sè 
Another soul to love

Abych ale nepůsobila takovým smutným dojmem, podělím se s vámi o jednu historku, která se s Bocellim pojí. Coby studentka umělecké školy jsme si v druháku měli vybrat malíře, na kterého zpracujeme referát. Má láska k filmu Inferno (podle knihy Dana Browna), který se točí kolem Mapy pekla od Botticelliho mě přinutila k tomu, vybrat si na referát právě tohoto umělce. Je to Ital a jak sami vidíte, Bocelli a Botticelli zní docela podobně. Má chyba nastala v tom, že jsem během práce na referátu poslouchala právě italského tenora a tak má prezentace před třídou začínala slovy: „Připravila jsem si pro vás referát na Bocelliho." Od této chvíle, kdykoliv, když chci mluvit o Bocellim, zásadně o něm mluvím jako o Botticellim. Pevně doufám, že jména těchto pánů přestanu prohazovat ve chvíli, kdy ho uvidím příští rok na živo.

 

Teď trochu naruším svou serióznost, kterou jsem mohla zcela neúmyslně nabudit u písniček výše. Protože tohle dle mého k podzimu, dušičkám / Halloweenu a pochmurnému počasí za okny patří. Sledování hororů... nebo poslouchání hororových parodií na písničky. Nikdy jsem moc na parodované songy nebyla, ale tohle je prostě geniální! Obdivuji lidi, kteří si dají tu práci, aby to mělo hlavu a patu, a navíc to bylo vtipné. Uklidňuji se tím, že každý má nějakou svou úchylku. Vlastně mě baví i parodie založené na jiných filmech / seriálech, třeba na Game of Thrones jsou fakt skvělé a tímto děkuji Dany, že mi nimi zahltila direct na instagramu.

Who is this girl from your school
Think I wanna paint her bathroom
Her dad is kinda cool
We're floatin floatin down here

Mám několik oblíbených YouTube kanálů, které bych vám ráda ukázala. Hodně parodií má například Aaron Fraser-Nash (a to nejen hororové, ale i na Stranger Things a Avangery), The Markins se Slashstreet Boys a The Wrap Zone s Game of Thrones. Budu ráda, pokud budete mít nějaké další tipy, které bych si mohla poslechnout.

 

A jako poslední jedna rock'n rollová legenda. Vlastně ani pořádně nevím, jak mě to ve škole popadlo, ale najednou jsem v hodinách grafiky dostala neskutečné nutkání si pustit Elvise. A naprosto si ho zamilovala. Ono, pár jeho písniček jsem měla ráda už dříve, nicméně teď, co jsem si ho nastahovala do mobilu, neustále objevuji nové. Když se to vezme kolem a kolem, mám nyní zvláštní hudební období a s radostí se vracím ke starým kapelám, jako jsou The Beatles, Pink Floyd a jiné rockové legendy. A potom jsou dny, kdy pořád dokola jedu staré disko songy, což je mnohdy docela legrace.

So I'm walking in the rain, 
Thumbing for a ride 
On this lonely Kentucky backroad 
I've loved you much too long 
And my love's too strong 
To let you go, never knowing 
What went wrong

Máte mezi legendami minulých století nějaké své oblíbence? A celkově, co takhle na podzim posloucháte vy? Nebo už máte Vánoční náladu a přehráváte Vánoční evergreeny?

 

3 komentáře:

  1. Je hezké vidět, že někdo v této době také poslouchá kvalitní hudbu. :) a takové velikány! Krása, chválím. :P

    Ohledně poslední otázky... anooo, mám úplně super ultra mega vánoční náladu a neposouchám téměř nic jiného (brzo snad i zaskočím do kina na Grinche xDDDD)
    Teda... teď moc neposlouchám, protože mám pryč paměťovku z mobilu... tak mi tam zbyly 4 písničky, konkrétně Imagine dragons - Natural, nějaký Tomáš Klus, 21 guns od Green day a Summer paradise od Simple plan. :'DDD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kvalitní hudebníci si k posluchači cestu vždy najdou. ♥

      Vážně? Já ještě vůbec ne. :'D Tedy jasně, začala jsem řešit dárky pro rodiče, chytím nervy, bo jsme stále ještě nesehnali číslo na pána, který nám objednává alba a já fakt nevěřím, že konkrétně Passenger pro mámu do Vánoc nedojde... a prostě tak. :'D
      Týjo. Já bych se šla asi odstřelit, kdyby mi odešla SD karta. Těch téměř sedmnáct set skladeb by se mi fakt nechtělo nahrávat znovu. :'DDD

      Vymazat
    2. Ano c:

      Tím, že valnou většinu kreslím, musela jsem začít už takhle brzy. xDD
      Snad se ti podaří vše sehnat. x3
      Mně hlavně mrzely ty fotky... ale Askíček mi přes obnovu dat většinu vytáhnul. UvU takže mám své vzpomínky zpátky.

      Vymazat